Strasti Otce vlasti aneb mohl Karel IV. splatit státní dluh ČR?

V těchto dnech je v médiích a všude kolem nás plno jednoho kulatého výročí, totiž narození největšího Čecha Karla IV. Náš Karel je svým způsobem tak trochu fake – nejenže nebyl čtvrtým českým panovníkem svého jména, leč rovnou prvním, ale ani se nejmenoval Karel, nýbrž Václav, a navíc to nebyl ani Čech, ale Němec jak poleno. (viz pozn. *)

Ukážeme si na fiktivní úvaze sílu složeného úročení, tedy do jaké míry platí to známé „peníze dělají peníze“. Složené úročení nebo taky úroky z úroků jsou obrovskou matematickou silou jak pro dluhy, tak i spoření nebo investice. Uvědomoval si to i Albert Einstein, ten jednou prohlásil:

Složený úrok je osmý div světa. Kdo mu rozumí, vydělá na něm. Kdo ne, doplatí na něj.

Dejme tomu, že máte na spořícím účtu 100 tisíc korun. Buďme na chvíli velkorysí a „nadělme“ si úrok závratných 2%. Po roce budete mít na účtu 102 tisíc korun. (viz pozn. **) Kolik bude na účtu po dalším roce? 104 tisíc korun? Nikoli.

ART-2016-05-14-KarelIV-2Tady nastupují ony úroky z úroků a banka vám bude úročit ne 100, ale celých 102 tisíc korun. Hodnota účtu po dvou letech spoření bude 104 040 korun, tedy o 40 korun víc než byl první chybný předpoklad. Že je to nic? Naopak, je to, jak říkal Einstein, obrovská síla. Proč?

Popusťme na chvíli uzdu fantazii a předpokládejme, že Karel IV. vložil při svém nástupu na trůn 1 Kč do vybraných investic s průměrným výnosem 3%, dnes bychom řekli do dluhopisového podílového fondu. Nenechme se teď zmást tím, že tehdy žádné investice neznali (první podílový fond je z roku 1774) a v jeho království byla pouze jedna jediná koruna česká, totiž ta jeho. Korunu jako měnu tehdy nikdo neznal a i kdyby existovala, možná by měla mnohem vyšší hodnotu než dnes. (viz pozn. ***) Král Karel IV. byl ale nesmírně bohatý, ve své době dokonce jeden z nejbohatších lidí vůbec, a proto by si jistě mohl dovolit rozumně investovat prostředky v hodnotě jedné koruny. Na český trůn nastoupil v roce 1346 poté, co jeho otec slepý král Jan Lucemburský zahynul v bitvě u Kreščaku. Co myslíte, jakou hodnotu by měla Karlova investice dnes? Stovky či tisíce korun? Nebo ještě víc? Samozřejmě, že víc, a mnohem, mnohem víc. A všechno to udělá složený úrok:

  • V roce 1400 je hodnota Karlovy investice něco málo přes 5 Kč, o sto let později už skoro téměř stovka a – věřte, nevěřte, a když nevěříte, tak si to spočítejte – v roce 2000 to činí 256 milionů korun. Dnes je hodnota Karlovy 1 koruny téměř 411 milionů korun! Můžete namítnout, že na splacení státního dluhu ČR ve výši 1 800 miliard korun to ani zdaleka nestačí a máte pravdu
  • Protože se jedná o dlouhodobou investici, může si Karel dovolit mírně riskovat a zvolit dynamickou investici s dvojnásobným průměrným ročním výnosem ve výši 6%. Teprve teď vám síla složeného úroku vyrazí dech – hodnota Karlovy 1 Kč z roku 1346 je dnes 95 biliard korun! To je číslo 95 a za ním 15 nul! S částkou 5 biliard dolarů může splatit s přehledem všechny všecičky světové dluhy!!! (viz pozn. ****)
  • A pro úplnost – lze spočítat, že na splacení státního dluhu v roce 2016 investicí pouze jedné koruny z roku 1346 postačí průměrný roční výnos 4,3%. Kdyby Karel vkládal 1 Kč pravidelně každý rok, ne jenom jednou, vystačí si už s průměrným ročním výnosem 3,79%!

Na tomto příkladu je jasně vidět, co tak fascinovalo Einsteina a co si jen málokdo uvědomuje. Například akciový podílový fond s reinvestovanými dividendami a hodnotově zaměřený, což je průměrně riziková investice může mít v horizontu 20 let průměrný výnos kolem 8% ročně. To jde, ne?

Víte, co je na tom nejlepší? Zatímco Karel IV. takovou možnost nikdy neměl a ani mít nemohl, dnes ji má úplně každý. Ale jenom někdo se jí chytne, využije ji, a vydělá na tom, přesně jak pravil Einstein.

 

Pozn. * – Pro ty, co odvozují národnost od matky – ano, Eliška Přemyslovna, Karlova matka, byla asi Češka, ale její matka, Karlova babička, byla – Guta Habsburská, takže zase vedle

Pozn. ** – Ve skutečnosti to bude o něco míň, protože stát vám výnos zdaní 15% a výsledek bude tedy 101 700 korun (2 000 * 15% = 300), ale pro tento případ zapomeňme na daně. Kéž by to šlo i jindy!

Pozn. *** Lze s jistotou předpokládat, že Karel chtěl měnu upevnit. S penězokazy, jako je dnes bankovní rada ČNB, by se jistě rychle vypořádal a nechal je přinejmenším vymáchat ve Vltavě

Pozn. **** Možná jste si vzpomněli na pohádku o králi Šahramovi a jeho učenci, který si přál skromně pouze pár zrnek pšenice na šachovnici. Ten požadoval ve skutečnosti výnos 100%.

 

Sdílejte na sociálních sítích
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Email this to someone
email

Odpovědět