Soumrak zajištěných fondů

IMG-2015-04-07-graf-roste-pohoda

Minulý týden mě docela překvapila jedna zpráva, která je tak trochu nemilým překvapením pro konzervativní investory. Jistá investiční společnost se rozhodla, že „s ohledem na vysoké riziko, že fondy řady TCF již realizovaly většinu výnosů za období od založení do plánované splatnosti a s ohledem na nebezpečí, že nově vstupující investoři nemohou očekávat významné zhodnocení v následujících letech“ ukončí nabídku tzv. TCF fondů (Target Click Fund) pro nové investory. To jsou ty populární zajištěné fondy nebo, jak říkají někteří investoři, klikací fondy. Fungují na principu, že každá nová vyšší hodnota fondu než předchozí se zafixuje (provede se click) a investor tak nemůže při investicích do těchto fondů vlastně prodělat, tedy ne nominálně. V reálné hodnotě to může být samozřejmě jinak.

Jistoty ustupují
„Toto rozhodnutí bylo učiněno na základě důkladné analýzy současné tržní situace nízkých úrokových sazeb v eurozóně a z toho vyplývajícího omezeného budoucího růstového potenciálu jednotlivých fondů řady TCF“, dodává vysvětlení.
Na to navazuje jiná, zdánlivě nesouvisející zpráva o tom, že FED (americká centrální banka) ponechala před nedávnem i přes některá očekávání úrokové sazby beze změny. Podobně jsou na tom úrokové sazby i v eurozóně, jak potvrzuje i výňatek ze zprávy výš.
Jak to všechno spolu souvisí? Docela dost. Využijme tuto příležitost na to, abychom se podívali, jak vlastně zajištěné fondy fungují a proč jsou v dlouhodobém horizontu lepší volbou radši běžné podílové fondy.
Jak fungují zajištěné fondy?
Zajištěné fondy musí nominální hodnotu vkladu investora nějakým způsobem zajistit. To provádí na poměrně jednoduchém principu – nakoupí diskontované (státní) dluhopisy s určeným výnosem do splatnosti a zaplatí za ně na začátku tedy nižší částku s tím, že vyplacením kuponů to v plánovaném průběhu investice „doženou“ do nominální hodnoty. Cena např. 6-letého dluhopisu obdarovaného 4% výnosem do splatnosti bude asi 790 Kč. Po 6 letech a vyplacení všech kuponů to bude 1 000 korun. Investor tedy vloží dejme tomu těch 1 000 korun, za ně investiční společnost koupí uvedený dluhopis a zbytek peněz 210 korun použije (na vstupní poplatky a) rizikovější investice s tím, že případný výnos z těchto investic vytvoří výnos nad 100 % hodnoty zajištěného fondu. Mnohdy to můžou být i pákové investice a obchody s finančními deriváty, tedy docela rizikové operace. Poradce nebo bankéř vám řekne: Máte to zajištěné, a kdyby to nevyšlo, dostanete zpátky své peníze. Zlaté oči!
Pomineme teď celkem jasný fakt, že vašich investovaných 1 000 korun nebude mít za 6 nebo x let tu samou hodnotu ani náhodou, je tu přece inflace, takže když to „nevyjde“, reálně proděláváte. Dalším momentem je struktura produktu – vlastně si do svého portfolia kupujete dluhopis a k němu „trochu“ rizikových obchodů s finančními deriváty. Není lepší si to portfolio poskládat sám a jinak, totiž s ohledem na svou toleranci k riziku? Určitě ano.
Proč tedy vlastně je potenciál zajištěných fondů v současné době takřka vyčerpán? Protože jsou mimořádně nízké úrokové sazby a ten samý diskontovaný dluhopis s výnosem do splatnosti např. 1% by stál na začátku 942 korun. Na investice, které mají zajistit výnos, zbývá pouhých 58 korun, tedy pouze téměř čtvrtina částky z původního příkladu.
Proč to tedy nefunguje?
Co z toho plyne? Předně – úrokové sazby nebudou nízké navěky a jednou se začnou zvedat. Pro konzervativní investory, co mají rádi klikací fondy, to bude pak opět zajímavé, dříve jistě ne. Pro ty ostatní je současná doba nejlepší příležitostí k zamyšlení, jak poskládat své portfolio i s ohledem na míru snesitelné volatility, tedy kolísavosti investice. Zajištěné fondy bychom asi postrádat mohli, ale některé dluhopisové bych vzal přece jen na milost (i když je velmi pravděpodobné, že jejich výnos nebude v příštích letech nic moc). Otevřeným případem jsou akcie (nebo vlastně akciové fondy), zejména když je více než jisté, že korekce přijde, otázkou je jenom kdy a jak velká. Proto je velmi důležité portfolio správně poskládat, případně to stávající zkontrolovat a rebalancovat třeba přikoupením jiných kvalitních investic.
Základními předpoklady jsou ale v každém případě dlouhodobé pravidelné investování a dodržení investiční strategie, jedním slovem investor musí být disciplinovaný, jedině tak má šanci dosáhnout ve své snaze zhodnotit prostředky úspěchu.
V dalších článcích si porovnáme investování do podílových fondů jako způsob zhodnocování peněz s jinými produkty, jako je třeba investiční životní pojištění nebo stavební spoření. Přidáme investorům několik základních rad, jak neztratit hlavu a zažít radost z dobrých investic. Budeme se i nadále věnovat otázkám kolem podílových fondů.

Sdílejte na sociálních sítích
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Email this to someone
email

Odpovědět